Komorní příběh nešťastného mladíka s výjimečným nadáním a mírně děsivou profesí. Knížka pro mladé dospělé, kteří mají rádi paranormální romány je jemně romantická a příjemně horrorová, bez zbytečně drastických scén. Kniha má velice povedený obrázek na obálce, který jako by byl určen na upoutávku k filmu.
Hlavním hrdinou je středoškolák Cas Lowood, který žije trochu kočovným způsobem sám s matkou. Jeho otec byl zabijákem mrtvých. Přes ošklivý název je to zde záslužné a dobro přinášející poslání. Někteří mrtví, kteří zahynuli násilnou smrtí, se totiž nemohou smířit se svým odchodem a škodí a zabíjejí nevinné lidi. Je třeba je tedy pomocí magického nože athame poslat definitivně do světa mrtvých. Casův otec však jednoho dne narazil na výjimečně silného a zlého ducha, který ho přemohl a hrůzným způsobem zavraždil. Cas je teď odhodlán pokračovat v otcových stopách, a jednoho dne, až bude sám dostatečně silný, chce se zlému duchovi postavit a otcovu smrt pomstít. Zatím se s matkou vždy vydávají na cestu po stopách legend o strašidlech a vraždících přízracích a zbavují města a městečka zlých duchů. Jednoho dne však narazí na něco výjimečného. Přízrak prokleté dívky jménem Anna, která byla cestou na školní ples zavražděna neznámým pachatelem v roce 1958 a která od té doby straší v domě, ve kterém kdysi bydlela. Cas se ji vydá zneškodnit, ale všechno se nečekaně komplikuje…
Autorka Kendare Blake zatím není u nás příliš známá. Vystudovala v Londýně, ale žije a píše ve Washingtonu. Říká o sobě, že má ráda zvířata, řeckou mytologii, krvavé červené maso a veganství.
Kniha Anna krví oděná je prvním dílem volného cyklu, který bude pokračovat knihou Dívka z nočních můr.
Ukázka:
„Přišel jsi sem, abys mě zabil.“ Propluje okolo mě širokým obloukem. Nechám ji projít kolem svého ramene, než se také otočím. V žádném případě ji nenechám dojít za záda. Může teď být celá sladká a nevinná, ale znám tu stvůru, která se z ní vyklube, když má příležitost.
„Někdo už tě zabil,“ podotknu. Nebudu jí vykládat pěkné historky o tom, že jsem tady, abych ji osvobodil. Byl by to podvod, uklidňoval bych ji tím, vlákal bych ji do pasti. A navíc je to lež. Nemám ponětí, kam ji posílám, a nezajímá mě to. Vím jenom, že je to daleko odsud, kde nemůže zabíjet lidi a utopit je v tomhle bohem zapomenutém domě.
„Někdo mě zabil, ano,“ odpoví, otočí hlavu a křupne krkem sem a tam. Na chvíli se jí zase začnou kroutit vlasy jako hadi. „Ale ty nemůžeš.“
Hodnocení: ****
