Z polské literatury, která u nás – bohužel – není překládána tak často, jak by si nepochybně zasloužila, jsou asi nejznámější autoři historických románů Henryk Sienkiewicz a Boleslaw Prus, dále pak autoři sci-fi Stanislaw Lem a Janusz A. Zajdel. V současné době je v oblibě i žánr fantasy a jeho představitelem je bezesporu Andrzej Pilipiuk. Naproti tomu polské detektivní romány u nás příliš známé nejsou. Kromě starší autorky Joanny Chmielewské (Zpráva od nebožtíka) jich už příliš mnoho není.
Zygmunt Miłoszewski pochází z Varšavy a je původní profesí reportér a redaktor. Děj jeho knih se odehrává ve Varšavě a stejně jako u Pilipiuka je českému čtenáři toto prostředí i problémy současnosti velmi blízké.
Trochu smutným hlavním hrdinou knihy je prokurátor Teodor Szacki. Protože policejní praxe je v Polsku asi trochu odlišná od té naší, prokurátoři se zde běžně věnují podobnému vyšetřování, jako u nás policejní detektivové. Szacki tedy vyšetřuje vraždu bohatého podnikatele Jindřicha Telaka, který byl brutálně zabit po psychoterapeutickém sezení u úspěšného psychiatra. Szacki je znuděný a unavený byrokracií i vlastním životem, který považuje za prázdný a neuspokojivý. Chce najít vraha a vyřešit svůj vlažný vztah s manželkou, postupně však zjišťuje, že se zaplétá do mnohem horších patálií. Vražda souvisí se zločinem spáchaným za minulého režimu a mladá milenka není přesně to pravé, co hledal. K dovršení všeho zjišťuje, že mocní z minulého režimu nejsou zdaleka poraženi a mohou mu ublížit i dnes.
V knize se mísí specifický humor s vážnějšími postřehy.
„…Kde bereme jistotu, že předčasné úmrtí vždy nutně znamená ztrátu? Že je to vždy horší východisko? Že je před ním nezbytné člověka za každou cenu uchránit? Ze života se tak možná stane něco, co jej přerůstá. V nitru každého z nás dřímá palčivé vědomí, že po naplnění života musí nastat neodvratný konec. U některých lidí se jen projeví dříve. Chápete?“
„Chápu, ale nemohu to akceptovat.“
„Tak to jste nejspíš všemocný, když se chcete stavět do cesty smrti. Já vůči ní cítím pokoru. Pokud někoho zbavíte práva na smrt, ve skutečnosti tím projevujete nedostatek úcty vůči danému člověku. Stavět se smrti do cesty je projev lehkomyslného přesvědčení o vlastní velikosti.“
Hodnocení: ****
